QR v muzeích a na výstavách: ne jen odkaz na článek

Špatný muzejní QR vede na stránku, kterou by návštěvník našel i sám. Dobrý ukáže to, co za sklem nevidíte: jak předmět zněl, jak se držel v ruce, co na tomto místě stálo před sto lety.

Co dát za kód

Krátké audio na 40–60 sekund skutečným hlasem, ne hlasem hlasatele. Jeden detail v detailu — šev, prasklina, podpis mistra. A jedna otázka pro návštěvníka: „všimli jste si…“. Ne víc než jedna obrazovka.

Jeden kód na exponát, ne na sál

Jeden kód na celý sál znamená, že nevíte, k čemu patří, a nemůžete nic změnit bez předělání popisků. Vlastní kód u každého předmětu navíc ukáže, k čemu lidé chodí nejvíc — hotový materiál pro další výstavu.

U předmětuJeden příběh, jeden zvuk, jeden detail.

V sáluKód na plánek a východ.

U východuKód na celý katalog.

Co s tlustými zdmi

V kamenných sálech často není signál a návštěvník stojí před vitrínou bez ničeho. Držte stránku lehkou, žádné video na první obrazovce, a napište to na popisek. Když je v sále Wi-Fi, vyvěste i na ni zvláštní kód.